Určitě všichni dobře znáte slavnou pohádku Boženy Němcové Chytrá horákyně. To je ta, co v ní hlavní hrdinka chodí oblečená neoblečená a bosá obutá… Do podobné situace jsme se v naší škole dostali v předvánočním čase.

Pořádali jsme totiž koncerty - nekoncerty. Jak se to stalo? To bylo tak...

V předvánočním čase každoročně (s výjimkou minulého roku) pořádáme velké množství nejrůznějších vystoupení, koncertů a představení, ve kterých účinkují naši žáci. Usilovně jsme se připravovali i letos. Zhoršení epidemiologické situace však způsobilo, že ačkoli jsme byli připravení, vystupovat jsme nemohli. Veřejné produkce a veřejné akce obecně byly zrušeny. Zbyla nám pouze jediná z našich předvánočních aktivit, a to koncerty jednotlivých tříd hudebního oboru. To by samo o sobě bylo hezké (lepší aspoň něco nežli nic), kdyby ale konání těchto koncertů nebylo podmíněno nepřítomností diváků. Koncert je (cituji wikipedii) veřejná nebo společenská hudební produkce se živou hudbou. Bez diváků tudíž koncert není koncertem. Někteří z nás situaci vyřešili tak, že koncert zrušili a připravovaná čísla pro rodiče žáků na hodinách nahrávali, někteří z nás se však rozhodli koncerty - nekoncerty uskutečnit. Hrálo a zpívalo se tedy jen v rámci třídních kolektivů. Aby z výkonů svých dětí měli něco i rodiče, všechna vystoupení jsme nahrávali a posléze rodičům rozeslali. Byla s tím sice spousta práce, ale měli jsme radost, že nahrávky vyšly pěkně a věříme, že stejně jako nám udělaly radost i rodičům našich žáků.