V sobotu 31. května se naše škola proměnila ve strašidelný hrad. V rámci každoročního celostátního happeningu ZUŠ OPEN jsme totiž pro malé i velké připravili Strašidelnou ZUŠku.

Všechny prostory školy od sklepu po půdu se na jednu noc proměnily na sídla nejrůznějších strašidel a návštěvníci v přesně odměřovaných intervalech po přesně vymezené trase putovali od  jednoho k druhému… A jak Strašidelnou ZUŠku prožívali? Za všechny Lenka Štěpničková: „Už při vstupu do budovy ZUŠ byly slyšet různé děsivé zvuky, což podtrhovalo skutečnost, že tam opravdu straší. Na cestě nás doprovázel průvodce, na kterého jsme se mohli obrátit s jakýmkoliv dotazem, ale mělo to háček. Průvodce byl němý. Vůbec nemluvil. Ani jediné slovíčko. V malých skupinkách jsme navštívili různé strašidelné bytosti. Na půdě byla strašidla, která nás málem nenechala odejít, jinde jsme pomáhali vymítat ďábla, zúčastnili jsme se strašidelného koncertu, po kterém jsme museli překonat pavučinu a najít houslového pavouka… To byla fuška. U piráta jsme hráli karty o své vlastní oči a jinde zase doufali ve velké štěstí při tahání špejlí o život. Naše skupina prošla všemi těmito nástrahami bez ztrát na životech. V tanečním sále na nás čekali zombie, kteří po strašidelném tanci chtěli sníst naše mozky, ale včas jsme jim uprchli. Následovali jsme průvodce k upírům, kteří nás pohostili krví. Na spícího Drákulu si dejte pozor, spánek jen předstírá. Když mě nečekaně chytl za ruku, strašně jsem se vyděsila! Prohlídku strašidelné ZUŠ jsme zakončili ve sklepě. Doufám, že třas celého mého těla vyvolal chlad a zima, ne strašidelné bytosti, které tam na nás čekaly. I když přiznám se… Docela jsem se bála.

Celá noční akce byla výjimečným a trošku děsivým zážitkem pro malé i velké návštěvníky. Strašidla ve všech odděleních naší ZUŠ v nás vyvolávala různé emoce – radost, strach, překvapení, úžas či hrůzu. A musím přiznat, že kdyby se akce opakovala, budu stát ve frontě na vstup jako první."

(Foto v příloze)